V měsíci, kdy se slaví Mezinárodní den gramotnosti, se zaměříme na výhody vzdělávání pomocí tištěných materiálů.
Vzhledem k tomu, že se žáci a studenti všech věkových kategorií po celé zemi vrací do tříd a přednáškových sálů, zesílila debata o tom, zda je pro vzdělávání lepší tištěná nebo digitální forma. Během uplynulého desetiletí mnoho škol, středních škol a univerzit rozšířilo nabídku online obsahu pro své studenty, což pandemie ještě urychlila. Vzhledem k tomu, že stále více studií dokazuje, že tištěná forma je pro porozumění a zapamatování si látky vhodnější, dávají mnohé školy, učitelé i studenti jasně přednost peru a papíru.
Tuto preferenci nedávno podtrhlo rozhodnutí švédského ministra školství, podle něhož by se děti ve třídách měly odklonit od tabletů a dalších elektronických zařízení a místo toho se věnovat čtení tištěných knih a psaní rukou pomocí pera a papíru. Švédská vláda plánuje jít ještě dál a zcela ukončit digitální výuku pro děti mladší šesti let.
Ve svém prohlášení k dřívější národní strategii digitalizace země uvedl švédský Karolinský institut: „Existují jasné vědecké důkazy o tom, že digitální nástroje spíše narušují učení studentů, než aby ho podporovaly. Jsme přesvědčeni, že by se pozornost měla opět zaměřit na získávání znalostí prostřednictvím tištěných učebnic a odborných znalostí učitelů, nikoli na získávání znalostí především z volně dostupných digitálních zdrojů, jejichž přesnost nebyla ověřena.“
Argumenty ve prospěch výuky s využitím papírových materiálů
Tento krok švédské vlády ve prospěch tištěných materiálů se opírá o rozsáhlý výzkum. V roce 2018 vědci z Izraele a Španělska analyzovali 54 studií zahrnujících více než 171 000 čtenářů, které srovnávaly čtení digitálních a tištěných textů. Zjistili, že porozumění textu bylo celkově lepší, když lidé četli tištěné texty než digitální.1
Podobně studie zahrnující miliony středoškoláků ve 36 zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zjistila, že ti, kteří ve škole intenzivně používají počítače, „dosahují ve většině učebních výsledků mnohem horších výsledků“. Stejná studie také odhalila, že žáci čtvrtého ročníku (ve věku 9–10 let), „kteří používali tablety ve všech nebo téměř všech hodinách, dosahovali v průměru o 14 bodů horších výsledků ve čtení než ti, kteří je nikdy nepoužívali – tento rozdíl odpovídá celé jedné ročníkové úrovni“.2
Bylo rovněž prokázáno, že psaní na papír přináší lepší výsledky než psaní na klávesnici. Studie z roku 2014 porovnávala výsledky studentů, kteří si přednášky zapisovali ručně, s těmi, kteří si poznámky pořizovali na notebooku. Při testování znalostí studentů z přednášených informací jim bylo před testem umožněno 10 minut si své poznámky prohlédnout; „ti, kteří si poznámky zapisovali ručně, dosáhli lepších výsledků jak u faktických, tak u koncepčních otázek“.3
Mezinárodní den gramotnosti
Zatímco debata o tom, zda je lepší tištěná nebo digitální forma, pokračuje, miliony mladých lidí prostě nemají na výběr, jaká média k učení použijí, a Mezinárodní den gramotnosti každoročně zdůrazňuje význam gramotnosti a učení. Tento den se koná každý rok v září od svého založení v roce 1967 a tématem letošního Mezinárodního dne gramotnosti je „Podpora gramotnosti pro svět v přechodném období: Budování základů pro udržitelné a mírové společnosti“, které klade důraz na dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 4 v oblasti vzdělávání a celoživotního učení.
Po celém světě představuje gramotnost přetrvávající problém. Více než 244 milionů dětí ve věku 6–18 let nechodí do školy⁴, zatímco 763 milionů mladých lidí a dospělých starších 15 let postrádá základní gramotnostní dovednosti.5 Mezinárodní den gramotnosti si klade za cíl tato čísla zlepšit a zdůraznit tak svůj význam při budování inkluzivnějších, mírumilovnějších a udržitelnějších společností prostřednictvím konference v Paříži, slavnostního předávání literární ceny a řady místních akcí po celém světě.
„Pokud je gramotnost vítězstvím lidstva, pak je to vítězství křehké,“ uvedla Audrey Azoulayová, generální ředitelka UNESCO. „Vždy existuje možnost, že dojde k zpětnému vývoji. Ať je tento Mezinárodní den gramotnosti připomínkou této skutečnosti a příležitostí k uctění všech těch, kteří se zasazují o to, aby se všeobecná gramotnost stala realitou, a ne jen cílem.“
Další informace o Mezinárodním dni gramotnosti najdete na stránkách www.unesco.org/en/articles/international-literacy-day-2023
Zdroje:
- Nevyhazujte své tištěné knihy: Metaanalýza vlivu čtenářských médií na porozumění textu, Delgado, Vargas, Ackerman, Salmeron, 2018
- Žáci, počítače a učení: Jak je propojit, OECD, 2015
- Pero je mocnější než klávesnice: Výhody ručního psaní oproti psaní poznámek na notebooku, Mueller, Oppenheimer, 2014
- Tým pro zprávu o globálním monitorování a Statistický ústav UNESCO (2022)
- UNESCO, Mezinárodní den gramotnosti, 2023
American Latina
Brazil
Czech
Finnish
France
Germany
Italy
Norway
North America
Polish
Portugal
South Africa
Swedish
Spanish
United Kingdom 






