„Musíme změnit způsob uvažování“

Jonathan Porritt patří k předním světovým aktivistům v oblasti životního prostředí. Seznamte se s jeho nejnovějšími názory na udržitelnost a klimatickou výzvu.

Jonathan Porritt, který patří k nejuznávanějším odborníkům v oblasti životního prostředí, má za sebou řadu úspěchů v boji za udržitelnost. Již více než půl století upozorňuje na důsledky klimatických změn a v současné době spolupracuje s nadnárodními společnostmi, jako jsou Unilever a Sky, na zlepšování jejich environmentálních hodnot a postupů.

„Rok 2023 byl bezpochyby nejhorším rokem v historii, co se týče projevů klimatické krize,“ uvedl Porritt v nedávné prezentaci v rámci programu Carbon Balanced Paper. „V průběhu roku 2023 a v prvních dvou měsících roku 2024 jsme byli svědky toho, jak se téměř každý den překonávaly klimatické rekordy. Je až neuvěřitelné snažit se sledovat, co se tam venku vlastně děje.“

Celoživotní zastánce papíru

Jonathan Porritt, který se v odvětví tisku a papíru pohybuje již od doby, kdy před pěti desetiletími vysadil na Novém Zélandu 70 akrů stromů, si uvědomuje výhody udržitelného lesního hospodářství a jeho pozitivní dopady na
změnu klimatu.

„Jsem bezvýhradný milovník papíru,“ řekl. „Rád si všechno zapisuji na papír. Moc rád nečtu z obrazovky. Pro mě je to opravdu důležité médium a vždy to byla zásadní součást mého života.“

Ačkoli si Porritt velmi dobře uvědomuje výhody papíru a nízký dopad tohoto odvětví na životní prostředí, uznává, že široká veřejnost potřebuje jasnější informace o výrobě papíru.

„Máme co do činění s velmi nízkou úrovní základních znalostí o některých aspektech papírenského průmyslu,“ řekl. „Průzkumy prováděné ekologickými organizacemi odhalují znepokojivě nízkou úroveň znalostí o procesech v tomto odvětví a o celém hodnotovém řetězci, stejně jako o tom, co můžeme jako jednotlivci nebo organizace udělat, abychom pomohli snížit celkovou ekologickou stopu samotného odvětví. Musíme změnit nejen technologii, ale i způsob uvažování.“

Zvyšování povědomí

Porritt poukazuje na souvislost mezi nedostatečným povědomím veřejnosti o udržitelnosti papírenského průmyslu a výzvou, jak přimět politiky a tvůrce politik, aby brali klimatickou krizi vážně.

„Stalo se to, že o klimatické krizi slýcháme už tolik let, že jsme si na tenhle efekt postupného pronikání zvykli,“ vysvětlil. „Další zpráva, další údaj, další katastrofa, další požár, další sucho, další povodeň. Ty nové informace slyšíme a na krátkou dobu nám zůstávají v popředí mysli, ale pak je stejně rychle odložíme někam do pozadí. Protože jakékoli jiné zacházení s nimi by narušilo náš život.“

„Myslím si, že právě to se děje s politiky. Nikdy doopravdy nepochopili význam klimatického jevu. Vždy to vnímali jako ‚ekologický problém‘. Změna klimatu však není pouhým ekologickým problémem; jde o budoucnost naší ekonomiky a budoucnost lidstva.“

Existenciální krize

Ačkoli Porritt není ze své podstaty pesimista – vyznačuje se typicky britským optimismem –, jeho hodnocení klimatické krize je velmi pesimistické.

„Klimatická krize je existenční krizí,“ prohlásil. „Protože pokud nenajdeme způsoby, jak ji zvládnout v příštích 10 letech, čelíme velmi děsivému riziku nezvratné a nekontrolovatelné klimatické změny. To znamená, že se situace začne zhoršovat, a jak se bude zhoršovat, můžeme dosáhnout bodu zlomu, kdy se jedna část komplexního propojeného systému přehoupne do jiného stavu. Jakmile k tomu dojde, už to nebude možné vrátit zpět v časovém horizontu, který je relevantní pro existenci lidstva na této planetě.“

„Klíčovou součástí této krize je to, co se děje s biodiverzitou – se sítí života, na níž jsme všichni závislí. Čelíme situaci, kdy je vyhynutím ohroženo jeden až dva miliony druhů. A za dobu, co se angažuji v boji za udržitelnost, se tento počet neustále zvyšuje.“

Dobrá zpráva

Porritt však vidí východisko. Je velkým zastáncem technologického pokroku a jeho schopnosti zvrátit dopady klimatických změn. „Technologické změny, k nimž docházelo v posledním desetiletí, jsou neuvěřitelné,“ řekl. „Nyní máme příležitost dekarbonizovat všechna odvětví tak rychle, jak jen to bude možné, a mnohem rychleji, než se zdálo možné před 10 či 20 lety.“

Má také vzkaz pro tiskárny a papírenské společnosti, že ačkoli jsou jejich výsledky v oblasti ochrany životního prostředí chvályhodné, stále je možné udělat více pro snížení jejich emisí.

„Víme, že v oblasti snižování celkové uhlíkové stopy tohoto odvětví došlo k významnému pokroku,“ říká. „I když se však při zásobování primární energií spoléhá převážně na obnovitelné zdroje, stále je závislý na plynu, a to zhruba z 30 %. Chtěl bych se proto zeptat, jak brzy se papírenský průmysl dokáže zbavit i toho posledního zbytku plynu, který se v něm dnes ještě spotřebovává?“

Další informace o Jonathanovi Porrittovi najdete na stránkách www.jonathonporritt.com