Společnost Intergraf zdůrazňuje klíčovou roli tisku ve vzdělávání

Tisková zpráva: 13. 12. 2023

V reakci na nedávno zveřejněné výsledky mezinárodního hodnocení žáků (PISA) za rok 2022, které provedla OECD, vydala organizace Intergraf prohlášení, v němž vyzývá k vyváženému přístupu ke vzdělávání a zdůrazňuje význam zachování tištěných materiálů ve vzdělávacím procesu.

Výsledky studie PISA 2022 ukazují výrazný pokles výkonnosti žáků v čtení, a to o 10 bodů v zemích OECD.

Jedná se o výrazný pokles, který odpovídá půlročnímu pokroku ve čtení. Tento pokles je v historii programu PISA bezprecedentní, neboť průměrné skóre OECD se v čtení mezi po sobě jdoucími hodnoceními nikdy nezměnilo o více než pět bodů. Ačkoli se zdá, že k tomuto poklesu přispěla pandemie COVID-19, analýza trendů odhaluje poklesy ve čtenářských výkonech již před pandemií, což naznačuje dlouhodobý problém.

Podle studie PISA 2022 dosahují v čtení nejlepších výsledků Singapur, Irsko, Japonsko, Korea, Čínský Tchaj-pej a Estonsko, zatímco několik evropských zemí, včetně Slovinska, Nizozemska, Slovenska, Malty, Srbska, Islandu, Řecka, Rumunska a Kypru, dosahuje statisticky významně nižších výsledků než je průměr OECD. Většina evropských zemí se pohybuje kolem průměru OECD, přičemž Spojené království, Finsko, Dánsko, Polsko, Česká republika, Švédsko, Švýcarsko a Itálie dosahují nadprůměrných výsledků. K bezprecedentnímu poklesu výkonnosti však došlo v Norsku, Nizozemsku, Polsku, Finsku, Slovinsku, Německu, Španělsku, Švédsku, Řecku, Francii a na Islandu. V průměru je 26 % žáků v zemích OECD v čtení zařazeno do skupiny žáků s nízkými výsledky.

Údaje z minulosti ukazují, že 68 % žáků v zemích OECD vykazuje omezené nebo žádné dovednosti v oblasti orientace v digitálním prostředí (PISA 2018), zatímco čerstvě zveřejněné hodnocení poukazuje na to, že umírněné používání digitálních zařízení souvisí s lepšími studijními výsledky, zatímco nadměrné používání nebo nesprávné využívání koreluje s horšími studijními výsledky. Zajímavé je navíc, že 45 % žáků pociťuje úzkost, pokud nemají k dispozici svá digitální zařízení, což má dopad na jejich spokojenost se životem a odolnost vůči stresu. Je třeba poznamenat, že trávení více než sedmi hodin denně u digitálních zařízení za účelem vzdělávacích aktivit souvisí s nižšími výsledky v matematice (o dopadech na čtení nejsou k dispozici žádné informace).

Během posledního setkání v rámci sociálního dialogu v polygrafickém průmyslu, které uspořádala Evropská komise v Bruselu, profesorka Anne Mangen z Centra pro čtení na Univerzitě ve Stavangeru poukázala na silnou souvislost mezi čtením dlouhých, lineárních tištěných textů a lepšími čtenářskými dovednostmi.

Dále se zabývala negativními dopady obrazovek na porozumění textu, zejména u informačních textů. Tyto závěry potvrzují výsledky 54 experimentů¹ s více než 170 000 účastníky, které soustavně prokazují významnou výhodu papírového čtení, zejména u informačních textů.

Výzkumy naznačují (Delgado et al. 2018; PISA 2022), že digitální prostředí méně napomáhá rozvoji hlubokého porozumění, zatímco čtení z papírových materiálů nabízí podstatnější výhodu v situacích vyžadujících větší duševní námahu, jako je čtení pod časovým tlakem nebo práce se složitými texty. Kromě toho čtení z obrazovky obvykle vede k rychlému a povrchnímu zpracování, zatímco čtení z tištěného textu lépe podporuje hloubkové čtení, zejména u delších a složitějších textů. Výzkumy tedy poukazují na negativní korelace mezi rozsáhlým digitálním čtením a celkovými čtenářskými dovednostmi. Intergraf vyzývá k širšímu zohlednění dopadu digitálních zařízení na porozumění textu a rozvoj dovedností.

Vzhledem k obavám z poklesu základních gramotnostních dovedností souvisejících s nadměrnou digitalizací ve vzdělávání Intergraf důrazně podporuje nedávnou iniciativu Švédska přesunout těžiště vzdělávání z digitálních zařízení na tištěné učebnice. Ačkoli švédští žáci v čtení stále dosahují lepších výsledků než je evropský průměr, pokles zaznamenaný v letech 2016 až 2021 vedl k přehodnocení vzdělávacích metod. Švédsko vyčlenilo na tištěné učebnice v roce 2023 přibližně 650 milionů SEK (více než 55 milionů EUR) a v roce 2024 500 milionů SEK (42,5 milionu EUR) s cílem poskytnout každému žákovi na základní škole jednu učebnici na každý předmět.

Gramotnost zůstává i nadále jedním z nejdůležitějších pilířů dnešní společnosti. Zajištění toho, aby mladí lidé uměli dobře číst a rozuměli světu kolem sebe, je nezbytným předpokladem pro jejich zapojení do našich demokratických společností.

Vzhledem k bezprecedentnímu poklesu gramotnosti v oblasti čtení, matematiky a přírodních věd a s cílem zajistit budoucnost evropských vzdělávacích systémů doporučuje Intergraf při rozhodování o tom, zda ve vzdělávání upřednostnit digitální nebo tištěné materiály, důkladný přístup a rozhodování založené na výzkumu. Je zásadní najít rovnováhu mezi tištěnými a digitálními materiály s ohledem na silné a slabé stránky obou formátů. Jelikož tištěné materiály nabízejí zřetelné výhody z hlediska soustředění, porozumění, zapamatování si informací a rozvoje schopností hlubokého čtení, je nezbytné uznat tištěné knihy jako nedílnou a trvalou součást školního vzdělávání.

Zdroj:

1. Pablo Delgado, Cristina Vargas, Rakefet Ackerman, Ladislao Salmerón, „Nevyhazujte své tištěné knihy: Metaanalýza vlivu čtenářských médií na porozumění textu“, Educational Research Review, svazek 25, 2018, str. 23–38, ISSN 1747-938X, https://doi.org/10.1016/j.edurev.2018.09.003. (https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1747938X18300101)