Význam papírových materiálů ve vzdělávání

Odeslal:

21 června, 2023

Za posledních zhruba 20 let pronikla technologie téměř do všech oblastí našeho života. Rozšíření širokopásmového připojení, chytrých telefonů a přenosných zařízení změnilo způsob, jakým komunikujeme, jak získáváme informace a jak pracujeme a učíme se.

Ačkoli jsou mnohé z těchto změn nepochybně pozitivní, objevuje se stále více důkazů, že tomu tak není vždy. Jak si v tomto článku ukážeme, vědci začínají zpochybňovat rostoucí závislost na technologiích ve výuce.

V posledních 10 až 15 letech dochází ve školách k postupnému přechodu od papírových výukových materiálů k digitálním a online formám. Tento přechod se výrazně zrychlil během pandemie, kdy téměř všechny školy přešly na online výuku. Výzkumy ukázaly, že tato rostoucí závislost na digitálních metodách a zdrojích může negativně ovlivňovat schopnost žáků učit se a zapamatovat si informace. Rostou také obavy ohledně dopadu digitálních technologií na duševní zdraví.

Digitální versus papírové materiály: Vzdělávání

V roce 2018 vědci z Izraele a Španělska analyzovali 54 studií, do nichž bylo zapojeno více než 171 000 čtenářů a které srovnávaly čtení digitálních a tištěných textů. Zjistili, že porozumění textu bylo celkově lepší, když lidé četli tištěné texty než digitální.[1]

Podobně studie zahrnující miliony středoškoláků ve 36 zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zjistila, že ti, kteří ve škole intenzivně používají počítače, „dosahují mnohem horších výsledků ve většině oblastí učení, a to i po zohlednění sociálního zázemí a demografických charakteristik žáků“. Stejná studie také odhalila, že žáci čtvrtého ročníku (ve věku přibližně 9–10 let), „kteří používali tablety ve všech nebo téměř všech hodinách, měli v průměru o 14 bodů nižší výsledky ve čtení než ti, kteří je nikdy nepoužívali – tento rozdíl odpovídá celé jedné ročníkové úrovni“.[2]

Patricia Alexanderová je psycholožka na Univerzitě v Marylandu v USA, která se zabývá tím, jak se učíme. Zjistila, že ačkoli si studenti myslí, že se při čtení online naučí více, testy ukazují, že se ve skutečnosti naučí méně než při čtení tištěného textu. Část problému lze přičíst rychlosti, s jakou obvykle čteme text na obrazovce, přičemž většinu tvoří snadno srozumitelné textové zprávy nebo příspěvky na sociálních sítích; ale když jde o čtení složitějších informací na obrazovce, které vyžadují více pozornosti a přemýšlení, lidé mají stále tendenci je spíše přelétávat, než je pořádně číst.[3]

Kromě toho, že nás čtení na internetu vybízí k rychlému čtení, obvykle s sebou nese i posouvání textu, což mozku může ztěžovat vytváření mentálních map, které nám pomáhají zapamatovat si informace. Například při čtení tištěné knihy je snadné orientovat se, na které stránce se zhruba nacházíte, ale při posouvání textu na obrazovce je to mnohem obtížnější. Malá studie zveřejněná v roce 2019 navíc odhalila, že mozek má potíže s vytvářením mentálních map nejen při posouvání textu: když byla skupina 50 účastníků požádána, aby si přečetla 28stránkový příběh, někteří z nich četli tištěnou verzi a ostatní četli příběh v elektronické knize; ti, kteří četli tištěnou verzi, pochopili chronologii děje lépe než ti, kteří četli digitální verzi.[4]

Výhody papírových výukových materiálů se neomezují pouze na čtení; psaní na papír namísto psaní na klávesnici může rovněž přinést lepší výsledky. Studie z roku 2014 [5] porovnávala výsledky studentů, kteří si přednášky zapisovali ručně, s těmi, kteří si poznámky pořizovali na notebooku. Při testování znalostí studentů z dané látky jim bylo před testem umožněno 10 minut si poznámky prohlédnout; „ti, kteří si dělali ručně psané poznámky, dosáhli lepších výsledků jak u faktických, tak u koncepčních otázek.“

Autoři studie dospěli k závěru, že „používání notebooků může negativně ovlivnit výsledky ve školních testech, a to i – nebo možná zejména – v případech, kdy je počítač využíván k původnímu účelu, tedy k usnadnění psaní poznámek… Z tohoto důvodu by se k používání notebooků ve třídách mělo přistupovat s náležitou opatrností; navzdory jejich rostoucí popularitě mohou notebooky ve třídách přinášet více škody než užitku.“

Jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi čtením tištěných materiálů a čtením na obrazovce jsou možná právě rušivé vlivy. Když čteme z obrazovky, jsme většinou připojeni k dalším službám, které s sebou přinášejí vyskakovací okna a upozornění ze sociálních sítí, e-mailů a textových zpráv – to vše odvádí naši pozornost a narušuje soustředění. I ve školách to může být problém, v závislosti na školních pravidlech, zejména když technicky zdatní žáci vědí, jak obejít firewally a další omezení.

Digitální versus papírové materiály: duševní zdraví

Rostou obavy ohledně dopadu digitálních zařízení na duševní zdraví, včetně zvýšeného výskytu úzkostí a depresí. Vzhledem k tomu, že studenti tato zařízení používají jak ve škole, tak i mimo ni, nemají téměř žádnou možnost odpočinku od neustálých podnětů, které jim poskytují. Papírové výukové materiály přinášejí nejen kognitivní výhody, ale také poskytují tolik potřebnou přestávku od digitálního světa.

Studie provedená výzkumníky z Washingtonské univerzity zjistila, že u studentů, kteří používali papírové diáře, se příznaky úzkosti a deprese vyskytovaly méně často než u těch, kteří používali digitální diáře. Do studie, publikované v roce 2017, se zapojilo 264 studentů bakalářského studia, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin – jedna skupina používala papírový diář, druhá digitální diář. Vědci zjistili, že studenti, kteří používali papírový diář, uváděli nižší úroveň úzkosti a deprese než ti, kteří používali digitální diář.

Negativní vliv digitálních zařízení se neomezuje pouze na jejich používání během dne. Modré světlo, které tato zařízení vyzařují, má také vliv na kvalitu našeho spánku. Studie provedená výzkumníky z Kalifornské univerzity v Los Angeles zjistila, že lidem, kteří čtou z tabletu, trvá déle, než usnou, mají méně REM spánku a ráno se cítí méně odpočatí než ti, kteří čtou z papírové knihy.[6]

Špatná kvalita spánku s sebou může přinášet řadu negativních zdravotních důsledků. Kromě dopadu, který má nedostatek spánku na duševní pohodu, zvyšuje také riziko obezity, cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění.

Závěr

Výše uvedené příklady jsou jen některými z rostoucího počtu výzkumů, které naznačují, že odstranění papírových výukových materiálů může mít negativní dopad na schopnost studentů učit se a zapamatovat si informace, stejně jako na jejich celkovou pohodu.

Ve srovnání s tím, jak lidé využívají papír jako vzdělávací médium, jsou digitální a online nástroje stále ještě v plenkách a je třeba provést ještě mnoho výzkumu ohledně jejich dopadu na naše životy, ať už pozitivního, nebo negativního. Proto musíme zpochybnit rychlost – i samotné pokračování – přechodu od papírových k digitálním a online výukovým materiálům.