Digitální komunikace má rovněž
dopady na životní prostředí

„Přejděte na bezpapírový provoz“, „Chraňte životní prostředí“ a „Zachraňte stromy“ – to jsou běžná hesla, jimiž mnoho organizací vybízí své zákazníky, aby přešli na elektronické transakce a komunikaci. Jsou však tyto výzvy podloženy fakty?

Takovéto zprávy vyvolávají dojem, že elektronická komunikace je šetrnější k životnímu prostředí než papírová komunikace. Je však velmi obtížné činit takováto tvrzení, aniž bychom zohlednili celou dobu životnosti těchto různých médií.

Firmy i jednotlivci stále častěji využívají „cloudové“ služby. Tato obrovská datová centra uchovávají téměř vše, co na internetu děláme, včetně našich vyhledávání na webu, příspěvků na sociálních sítích a našich online výpisů.

Datová centra se po celém světě stávají stále významnějšími spotřebiteli elektřiny. Ačkoli jsou velká datová centra v globálním energetickém systému relativně novým jevem, jejich spotřeba elektřiny se již odhaduje na přibližně 415 terawatthodin (TWh), což představuje zhruba 1,5 % celosvětové poptávky po elektřině v roce 2024, a za posledních pět let rostla přibližně o 12 % ročně.¹ Rychlý rozvoj umělé inteligence (AI) tento trend urychluje a podněcuje zavádění vysoce výkonných akcelerovaných serverů, které vyžadují větší výpočetní výkon a vedou k vyšší hustotě výkonu v datových centrech.

Očekává se, že spotřeba elektřiny v datových centrech výrazně poroste v několika málo významných ekonomikách. Předpokládá se, že Čína a Spojené státy budou do roku 2030 společně představovat téměř 80 % celosvětového nárůstu spotřeby elektřiny v datových centrech. Ve Spojených státech se podle prognóz spotřeba zvýší o přibližně 240 TWh (130 %) ve srovnání s úrovní z roku 2024, zatímco v Číně se očekává nárůst o přibližně
175 TWh (170 %). V Evropě se předpokládá nárůst spotřeby elektřiny v datových centrech o více než 45 TWh (70 %), zatímco v Japonsku se očekává nárůst o přibližně 15 TWh (80 %).¹

Problém s elektronickým odpadem je rovněž obrovský a stále se zhoršuje. V roce 2022 bylo toto odvětví zodpovědné za rekordních 62 milionů metrických tun (Mt) elektronického odpadu po celém světě. To odpovídá hmotnosti 620 výletních lodí (vycházíme z typické nové velké výletní lodi o hmotnosti přibližně 100 000 metrických tun). Očekává se, že do roku 2030 vzroste množství elektronického odpadu na 82 Mt, pokud nezměníme své návyky.²

V roce 2022 bylo
ke recyklaci shromážděno pouhých 22,3 % celosvětového elektronického odpadu (v Evropě to bylo 42,8 %).² Recyklační činnosti nestačí držet krok
s celosvětovým nárůstem elektronického odpadu. Ekologicky nevhodná likvidace a zpracování tohoto druhu odpadu představují značná rizika pro životní prostředí i lidské zdraví.

Suroviny pocházející z digitálních zařízení, serverů a generátorů elektřiny jsou často omezené, vzácné a neobnovitelné a navíc je
jejich recyklace proslulá svou náročností.

Je však až příliš běžné, že se na dopady digitalizace zapomíná. Výzkum provedený organizací Two Sides³ zjistilo, že 56 % evropských spotřebitelů se domnívá, že elektronická komunikace je lepší
pro životní prostředí než papírové
komunikace.